Tábor Lovětín 2016

Jasný jak facka, země je placka!

Dostal jsem za úkol napsat článek o letošním táboře starších dětí u Lovětína a i když nejsem žádný spisovatel, napsal jsem ho rád, protože tento tábor byl pro mě poslední (minimálně z pohledu účastníka).

Letošní tábor začal dost netradičně. Každým rokem bývá sraz na faře, ale tentokrát tomu bylo jinak. Měli jsme přijet k Váňovskému rybníku, kde už na nás čekal kapitán Lukáš Kubala a část jeho posádky. Dali jsme sbohem rodičům a společně s kapitánem vypluli do neznámých vod, tzn. kousek se projeli po Váňováku. Tohle ale popravdě nebyl začátek mého tábora, protože jsem byl nemocný a musel jsem přijet až o den později a o tomhle úvodu vím jen z vyprávění mladších táborníků.

Celý týden jsme se snažili naleznout lebku a hrob objevitele Jamese Cooka, protože nás tímto úkolem pověřil v dopise král Jiří III. Na naší pouti nás provázeli nejen různé zvraty a překvapení, kterým byla například noční návštěva domorodců, ale také duch zesnulého přítele Jamese Cooka Charles Clerke.

Jako každý rok samotný příběh doplňovala ještě celotáborová hra. Tentokrát to byla mapa, po níž týmy chodili za body získané z her. Mapa vypadala jako strom se spoustou větviček, kdy nás na konci každé větvičky čekala indicie. Indicie byla políčka, na nichž po stoupnutí následoval úkol od nějakého vedoucího, který když jsme splnili znamenal nápovědu k získání pokladu. Na mapě byly čtyři poklady a mohly na nich stát klidně čtyři týmy zároveň. Každý tým si mohl vybrat vlastní cestu a záleželo jenom na nás, kolik indicií se budeme snažit získat.

Tato celotáborová hra se mi moc líbila a byla (podle mě) nejlepší za několik let.

Hry na táboře ať už orientační, běhací nebo na přemýšlení se mi moc líbily. Každý rok byla nějaká hra, která se mi zdála špatná nebo mě nebavila, ale tento rok jsem žádnou takovou nenašel.

Letošní tábor se mi moc líbil a myslím, že i všem ostatním. I když jsem byl za ty roky na hodně táborech, tenhle byl pro mě ten nejlepší! Díky všem vedoucím nejen za letošní tábor, ale i za všechny roky předtím. Bez farního tábora by pro mě nebylo léto a díky za všechny ty krásné vzpomínky, které si odnáším.

P.S: Nadpis je začátek refrénu naší táborové hymny.

Adam Kaňkovský