Růžená bývala odedávna osadou farní. První zpráva o růženském kostele pocházi z roku 1483. Kdy byly položeny základy kostela se přesně neví. Předpokládá se však, že stavba vznikla po polovině l5. století. Je jedním z posledních pozdně gotických kostelů v jihozápadní části jihlavského okresu, který nese znaky rustikalizace (zlidovění) Horácka.
V druhé polovině 18. století došlo k přestavbě kostela. Byl vyměněn interiér a původní dřevěný strop lodi byl nahrazen segmentovým stropem ze skruží. Z této doby pocházejí i obrazy malíře Josefa Pistauera, který v Růžené namaloval oltářní obrazy.
Při generalní opravě kostela vroce 1965 došlo k zachování vnějšího výrazu a k úpravám tam, kde minulé zásahy původní architekturu narušily. Nově byla položena šindelová krytina na střeše i věži a na ohradní zeď hřbitova se polozily kamenné desky.
Interiér kostela
Presbytář kostela má typický pětiboký závěr. Ve zdi po levé straně od oltáře je zazděný svatostánek. K jeho zazdění došlo v letech 1864-1870. Před oltářem stojí vpravo křtitelnice z roku 1566 s rustikalizovaným rostlinným motivem. Je ze stejného období jako portál hlavního vchodu do chrámové lodi. Před lodí se nachází vstupni předsíň. Do sakristie tvoři vstup kamenný sedlový pozdně gotický portál s okosenim. Nad hlavnim vchodem do kostela je vytesán nápis A.D. 1648. Jde pravděpodobně o rok, kdy byla zbudována kamenná věž na misto původní dřevěné.
V chrámové lodi v dlažbě při levé straně se nachází obdélníkovi kamenný náhrobek s gotickym nápisem a letopočtem l499. Další náhrobek v dlažbě lodi s obdélníkovým reliéfním křížem je z roku 1748. Také v dlažbě sakristie se nacházi obdélnikový goticky náhrobek. Ten je datován rokem 1482. Bylo zjištěno že pod náhrobky není nikdo pochován.
Hlavní oltář pochází z roku 1878, jak o tom svědči nápis ve vnitřní straně oltáře: „František Dub truhlář z Telče sestavil 30. listopadu a zhotovil truhlářskou (práci) 1878“. Dřevěný oltář v novogotickém stylu s precizně provedenými detaily je ukázkou dokonalé řemeslné práce. Centrem hlavního oltaře je obraz sv. Maří Magdaleny, jehož autorem je Josef Pistauer.
Od stejného autora pochází i dva novogotické postranní oltáře v lodi kostela. Na levém z nich je obraz žehnajícího Krista, na pravé je znázorněna Immakulata (neposkvrněná). Naklad na všechny 3 oltáře činil 1370 zlatych.
V roce 1942 byly na postranní oltáře pořízeny reliéfy, kde je vyobrazen sv. Jan don Bosko a sv. Terezie. Originální návrhy i práci provedl ak. sochař a řezbář František Rada z Pelhřimova.
Na severni straně lodi se nachází novogotická kazatelna. Na jejich stěnách jsou vyobrazeny postavy evangelistů, mezi nimi je Kristus. Při rekonstrukci kazatelny byla pootočena tak, že obraz Lukáše není viditelný, nebot je přímo u stěny.
Původní varhany byly roku 1865 vyměněny za nové nákladem 400 zlatých. Postavil je J. Svítil z Nového. V roce 1935 byli růženské varhany přestavěny a roku 1987 byly vyměněny.
Vchod na kůr vedl původně schodištěm z kostelní predsíně. Vchod do věže byl z kůru. V roce 1908 bylo po levé straně věže přistavěno nové schodiště, jímž se nyní vchází na kůr a samostatným vchodem na věz.
Nástropní obrazy byly provedeny roku 1925 akademickým malířem Karlem Vaňkem z Prahy. Uprostřed chrámové lodi v klenbě se nachází velký obdélníkovy obraz Setkání Ježiše s Marií Magdalenou po vzkříšeni. Po pravé straně stropu jsou obrazy sv. Metoděje a sv. Václava, po levé straně obraz Cyrila a sv. Jana Nepomuckého.
Okna jsou zakončena půlkruhovym obloukem. Na pravé straně kněžiště je na skle okna zobrazen sv. František z Assisi. Na pravé straně chrámové lodi je v okně vyobrazen sv. Jan Sarkander. Na levé straně chrámové lodi blíže k oltáři je v okně vyobrazena sv. Ludmila. Na levé straně chrámové lodi blíže ke kuru je v okně zobrazena sv. Anežka.
Křižová cesta byla pro kostel pořízena ze sbírky farníků v roce 1891. Byly zakoupeny obrazy na papiru od Antonína Pustela z Řezna. Původní křížová cesta byla již značně zchátrala proto se roku 1938 zakoupila reliéfní křížová cesta z tvrdé polychrómované azbestové masy ve vkusných částečně zlacených rámech. Byla restaurována 1991.
Kostelní zvony
Zvony na věži kostela, byli původně čtyři. Jeden z roku 1600, druhý je datován 1601 s motivem Vzkříšení Krista, další bez nápisu, čtvrtý umíráček. Koncem roku 1917 byl pro válečné účely zrekvírován největší zvon, který byl puklý. Ze sbírky farníků se koupil zvon nový ocelový o váze 136 kg, který byl 1919 posvěcen a zavěšen do věže. V roce 1933 bylo rozhodnuto pořídit zvony nové. Pro lepší akustiku byla horní část věže přestavěna. Dne 23. března 1942 přijeli do vsi němečtí vojáci a sejmuli z věže 3 zvony. Na věži byl nechán jen umíráček. Koncem roku 1947 byl vysvěcen nový zvon Maria. V současné době jsou ve věži kostela v Růžené tři zvony.
Dnešní podoba kostela pochází z roku 1965, kdy byla provedena celková generální oprava chrámu. V následujících letech docházelo k dílčím úpravam, jejichž cílem bylo udržet dominantní stavbu Růžené v důstojném stavu.