Filiální chrám sv. Kateřiny Sienské byl založen v 16. století, v době, kdy Třešť patřila Vencelíkům, jako luteránský kostel. V 18. století bylo přestavěno kněžiště, vnitřní zařízení v 19. století vyhořelo a následně bylo obnoveno (1842). Uvnitř chrámu je umístěn pozdně renesanční náhrobek J. V. Vencelíka z Vrchovišť z roku 1606 a na vnější zdi chrámu se nachází náhrobek neznámého rytíře s erbem polovičního lva.
Kateřina Sienská (panna, mystička, církevní učitelka). Za největší ženu křesťanstva označují Italové Kateřinu ze Sieny, která se jmenovala občanským jménem Benincasová. Narodila se v roce 1347 v Sieně jako 24. dítě rodiny barvíře. Byla to doba, kdy ochabovalo nadšení pro víru a na ústupu byla také moc i vážnost papežů (období avignonských papežů). Ve 12ti letech se měla na přání rodičů vdát, ale odmítla to. Od zklamaných rodičů pak proto musela hodně vytrpět. Po znetvoření obličeje neštovicemi žila v domácím ústraní a pracovala v podniku rodičů. V 18ti letech vstoupila k dominikánským terciářkám v Sieně. Obětavě pečovala o nemocné a umírající. Při morové epidemii v Pise se při péči o nemocné dokonce sama nakazila. I přes své mládí byla často vyhledávána jako rádkyně knížat a církevních představitelů. Podařilo se jí dostat papeže Řehoře XI. z Avignonu zpět do Říma. Když v roce 1378 vypukl západní rozkol, postavila se Kateřina na stranu právoplatného papeže Urbana VI. Na jeho přání pak přesídlila do Říma, kde až do konce svého života usilovala o jednotu církve. Až do smrti skrývala Kristovy rány (stigmata), které se jí objevily na těle. Zemřela 29.4.1380, ve věku 33 let. Místem jejího posledního odpočinku je dominikánský kostel Santa Maria sopra Minerva v Římě (u Pantheonu). Za svatou byla prohlášena papežem Piem II. již v roce 1461. Kateřina Sienská zanechala 381 dopisů, které diktovala písařům, protože se sama nenaučila psát. Dopisy jsou dodnes považovány za klasickou literaturu, její spisy jsou svědectvím mystické teologie. Papež Pavel VI. jmenoval Kateřinu Sienskou církevní učitelkou 4.10.1970, sedm dní po velké mystičce Terezii z Avily. Kateřina ze Sieny je také hlavní patronkou Itálie, druhou patronkou Říma a patronkou dominikánských terciářek. Znázorňování: v šatu dominikánských terciářek (dlouhý bílý oděv s černým pláštěm), často drží v ruce srdce, lilii, kříž nebo knihu nebo je zobrazována při péči o nemocné.
